Jak to začalo
Psát cokoliv z minulosti při ztrátě paměti způsobené postupným stárnutím je neskutečně obtížné. Přesto se o to pokusím.
Bylo nebylo... Za onoho času existovala taková "malá" továrnička - Závody Vítězného února (po revoluci ZVU). Ta se skládala z několika hlavních provozů a jedním z nich byl provoz Chemie. Vyráběly se zde převážně aparáty pro chemický průmysl a potravinářský průmysl, ale tím nechci vůbec zatěžovat. Důležití jsou ti človíčci, kteří tam pracovali. A jelikož pracovali až moc, potřebovali se po práci odreagovat a čím jiným než sportem, však víte, o čem mluvím. A tak slovo dalo slovo a pár nadšenců začalo chodit každý týden na takovou malou, tovární plácanou na hřiště do Kuklen. Nejdřív nás bylo jen pár,ale postupně jsme se rozrůstali o další členy. Nejstaršími členy tohoto volejbalu, kteří hrají ještě dnes, myslím služebně nejstaršími členy, jsme já – Věra K. , Eva B. a znovu hrající Lenka P.. O něco málo mladšími, snad jen o pár týdnů, jsou Honza S., Helča P., Hanka R., všichni z továrny i když z jiných provozů a jako mimofabrickou pracovnici jsme přibrali do svých řad Hanku Č.. Tito všichni stále ještě hrají a dovoluji si odhadnout – tak 13-14 let už to je? Od začátku a ještě dlouho hráli například Ivan S., Josef K., Vláďa F., Míra A., Anička V.…, teď už bohužel ne.
A náše hraní?Pravidla byla ze začátku naprosto jasná – přeplácnout. Ale mohu ujistit, že styl jsme neustále pilovali a zdokonalovali.Nemálo k tomu vypomohl velice důležitý strategický rozbor hry, k čemuž se využívala blízká hospoda.
Tak na téhle fotce jsme téměř všichni zakládající členové
V té dávné době jsme kromě volejbalu pořádali různá pravidelná setkání, například při opékání kuřátek, to byla velice oblíbená činnost, účastnilo se jí i někteří nevolejbalisté, tak aby vás nemátly fotky. Jedna moc hezká akce se konala v roce 2000 na chalupě u Hanky Č. ve Zdobnici v Orlických horách. Nechybělo pivíčko, kuřátka, kytara, příjemné prostředí a skvělá zábava. Po nějaké době se ZVU začalo rozpadávat na jednotlivé akciové společnosti, což vedlo zákonitě i k migraci zaměstnanců do jiných zaměstnání, takže i volejbal se složením měnil. V roce 2001 jsem odešla na mateřskou dovolenou a než mi mrňousek dovolil opět se zúčastňovat sportovních kratochvílí, hráči ubyli a přibyli. Potom už stačila další mateřská k tomu, abych úplně ztratila přehled, kdo všechno se v této bandě v letech mé neúčasti vystřídal. Takže jen co si opravdu vzpomínám a hlavně jména mi trochu dělají problémy – Pavel M., Jana Ch., Martina L. – řekněme, že má reprezentační přestávku, Dáša S. – sice hraje vyjímečně, ale sem tam se s námi setkává, Lenka Jilemnická – již nehraje, ale nejsem si jistá, jestli nehraje ještě AVL….to budu od někoho z vás ujasnit, abych nepsala bludy…,Vašek K. – již nehraje, vyjímečně jde s námi na bowling. To je možná asi všechno, co si vzpomenu k začátkům. A jak to pokračovalo? To už zjistíte v další rubrice…
………tak takhle nějak to opravdu začalo. Věra
PS: Nezapomeňte prohlédnout fotoalbum - Historii